Výsadba keřů má smysl pro člověka, zvířata i krajinu

V jednom z mých předchozích článků na blogu jsem se zaměřila na fenomén výsadby stromů a zavázala jsem se, že se k tématu výsadby znovu vrátím. A protože jedno období výsadeb právě končí a další takové období nás zanedlouho čeká, je teď na jaře ideální doba na to začít připravovat projekty na podzimní výsadby. Tentokrát se rozepíšu o výsadbě keřů, které považuji za velmi důležitou součást krajinného porostu. V tomto článku chci odpovědět na dvě základní otázky: Proč je dobré a jestli je dobré sázet keře.

Keře skvěle zadržují vodu v krajině

V některých případech je sázení keřů možná důležitější než sázení stromů. Proč jsou keře důležité? Keřový porost totiž zadrží mnohem více vody než stromy. Představte si, jak jednotlivé dešťové kapky dopadají na hustý keřový porost, například šeřík, a jak velkou mají práci, než se přes rozkvetlý keř dostanou na zem do půdy. To je princip toho, proč keře velmi dobře zadržují vodu v krajině. Většina vody se zachytí v prostoru samotného keře a trvá velmi dlouho, než se dostane do půdy.

Keř dokáže zadržet vodu i velmi dlouho po dešti. Určitě si vybavíte situaci, kdy si jdete natrhat do vázy například šeřík a uvnitř keře narazíte na kapky vody, i když už dávno svítí sluníčko, na obloze není ani jeden mrak a cesty jsou suché. Proč je voda v keři důležitá? Slouží ptákům a hmyzu jako zdroj vody a oni zalétávají do keřů pro osvěžení. Ptáci pro pití využívají i potoky nebo jiné vodní plochy, zatímco hmyz, například včely nebo motýli, se potřebují napít velmi často, ale po malých doušcích. Potok má na ně moc silný proud a mohli by se tam utopit. Proto vyhledávají zdroje pitné vody právě v keřích, pijí kapičky rosy, které v keři vydrží i několik dnů a poskytují jim osvěžení.

Voda z keřů se velmi postupně odpařuje a tím se snižuje okolní teplota. Voda v keři si drží svoji stabilní teplotu a vytváří u keře příjemné, chladné mikroklima. Lze říct až přirozenou klimatizaci, jako když si zapnete v autě větráček. Takže když máme větší keřovou výsadbu, můžeme kolem ní během letních dnů pociťovat příjemný chládek, protože přes noc keře absorbují rosu, která v nich zůstane dlouho. Tato voda si drží svoji stabilní teplotu a jejím výparem se ochlazuje bezprostřední okolí keřů. Husté olistění keřů zajišťuje uvnitř keřů příjemný stín a chládek. 

Keře chrání krajinu nejen před vodní erozí…

Keře dokážou zadržet nejen dešťovou vodu. Pokud jsou totiž vysazeny v zemědělské krajině, typicky mezi lány polí, tak v případě eroze (splavování půdy z polí) keře půdu i vodu zadrží. Z polí se často tímto způsobem splachují do vodních toků i pesticidy nebo jiná chemie a hustý, pichlavý porost až k zemi tak slouží jako přirozený filtr nebo bariéra, která dokáže toto všechno zachytit.

V krajině se snažíme zadržovat vodu a zároveň v případě eroze nenechat odplavit půdu do vodních toků nebo nádrží. Koryta toků i nádrže se erozí zanášejí a řešení je často i ekonomicky velmi náročné. Proto je dobré volit keře jako první bariéru proti valící se vodě a erozi.

…ale i před větrnou erozí

Keře tvoří bariéru i pro vítr, a to zejména v zimních měsících, kdy stromy nejsou olistěné, a vítr fouká po strništích. Je důležité, aby větru stálo něco v cestě, proto se keře používají na realizaci větrolamů. Konkrétně se jedná o keře, které se jmenují poloprodouvavé, a při výsadbě se kombinují se stromy, čímž vzniká nejúčinnější typ větrolamu. Hodně často však v krajině můžeme vidět, že dříve se větrolamy vysazovaly pomocí štíhlých vysokých topolů, ale postupem času se zjistilo, že to není ideální řešení. Vítr se totiž musí dostat skrz kmeny a tím, že musí kmeny obejít, získá na rychlosti. Tento jev nazýváme tryskový efekt a jeho důkazem jsou závěje podél silnic, které jsou největší právě u kmenů stromů. Vítr je zde díky tryskovému efektu nejsilnější a má velkou unášecí schopnost. Pokud jsou mezi stromy vysázené keře, k tryskovému efektu nedojde, protože vítr se o keře zarazí a velmi těžko se skrz ně dostane. Keře tak slouží jako přirozený filtr a bariéra, která pomůže předcházet větrné erozi. A to zejména v zimě nebo v časném jaru, kdy ještě na polích nejsou žádné zemědělské plodiny a vítr odnáší velké množství půdních částic. Proto keře společně se stromy dokážou vytvořit dokonalý větrolam.

Keře dobře slouží i ke stabilizaci svahu. Používají se zejména v drsnějším terénu, určitě to znáte z podhorských oblastí, kde můžete vidět nad cestou násyp, na kterém rostou keře, typicky trnky nebo šípkové růže. Tyto keře dobře drží svah a zabraňují sesuvu půdy, například ještě v kombinaci s kamennými zídkami. 

Keře jako domov pro živočichy

Keře mají pro zvířecí říši specifickou funkci. Slouží živočichům nejen jako potrava, ale také jako hnízdiště. Pro hmyz jsou důležité i kvůli tomu, že dlouho kvetou a jsou ideální pro opylování (zejména pro včely, motýly nebo brouky). Keře kvetou delší dobu než stromy, jejich doba kvetení se doplňuje a navíc jsou důležité především z hlediska potravy. Většina keřů má plody, což je zajímavé pro mnoho druhů ptáků. Pro ně je ale zajímavá i doba, kdy se na keřích objevuje velké množství hmyzu, protože oni tímto hmyzem na jaře krmí svoje mláďata, takže keře potřebují. V ostatních obdobích se ptáci krmí bobulemi, takže je opět potřebují. Velké množství ptáků navíc keře preferuje pro hnízdění, a to častěji než stromy. Na stromy jsou vázaní dutinoví ptáci, ale menší pěvci preferují spíše menší křoviny, kde se můžou dobře schovat a jsou pro ně výborným útočištěm. 

Keře patří do naší krajiny

Při výsadbě se obvykle doporučuje kombinovat keře se stromy. V otevřené zemědělské krajině nebo ve svahu podél vrstevnic je vhodné vysazovat více keřů než stromů. Do svých projektů vždy doporučuji poměr 3:1, tedy tři keře na jeden strom. Je to obecné doporučení, samozřejmě záleží na konkrétní lokalitě. Obecně lze ale říci, že do zemědělské krajiny je tento poměr ideální, protože keře vytvoří stinné a vlhké zázemí pro stromy, a nové výsadby potom v krajině lépe prospívají. Keře totiž zachytí více vody a z toho můžou profitovat i stromy okolo. V případě, kdy je třeba osadit nehostinné pozemky, například stanoviště uprostřed velkého pole, doporučuji nejprve vysadit keře, které dobře dokážou připravit půdu a podmínky pro výsadbu stromů, a ty dodat třeba o rok později. Z druhů je dobré zvolit odolné varianty, jako je černý bez nebo šípková růže.  

Jak jste asi pochopili, jsem velký propagátor keřů. Proto se snažím zapojovat je do každého ze svých projektů. A to i do hodnocení velkých developerských projektů, například při záměru výstavby průmyslových hal. Vždy se snažím spojit s tím, kdo bude navrhovat sadbové úpravy, a do podmínek hodnocení dávám bod, který se keřům věnuje. Doporučuji výsadbu 3:1, jak jsem popsala výše. Sice je velká poptávka po výsadbách v zemědělské krajině, ale větší výzvou je dostat zeleň tam, kde ji a priori nikdo nechce. Když například zpracovávám hodnocení vlivu na přírodu a krajinu, například při záměru stavby průmyslové haly, musím zmapovat, co na daném území dříve rostlo a žilo za živočichy, a vymyslet, aby i po realizaci výstavby byli oni spokojeni. A jedním z nástrojů je keřová výsadba, protože je důležitá z hlediska ochrany krajiny, vlivu na mikroklima, vlivu na retenci vody a slouží jako biotop pro velké množství živočichů. Proto se je snažím dostat všude, i do okolí průmyslových parků. Vypadají moc hezky, krajina se mnohem rychleji a více zazelená než dříve, kdy se v těchto lokalitách spíše preferovala výsadba stromů.

Mohu vám pomoci s realizací vašeho projektu?

Ozvěte se mi a domluvíme si schůzku.

Ing. Kateřina Zímová

+420 605 505 529
kontakt@katerinazimova.cz

Jsem akční i na sociálních sítích:

2018