Bohužel řada lidí přístup jako já nemá. Ozývají se mi lidé, kteří mají podobně jako já chalupu na samotě u lesa, kam najednou přijely bagry a začínají stavět dům. Říkají, že jsou přesvědčeni o tom, že na tomto pozemku se nacházejí chráněné druhy, v poslední době je v tomto směru populární chřástal polní, což je velmi přísně chráněný druh ptáka. Tito lidé chtějí, abych šla pozemek prohlédnout, ideálně tam našla chřástala a tím tuto z jejich strany nechtěnou stavbu zastavila.
Když se jedu na lokalitu podívat, v 99 % případů tam žádného chřástala nenajdu a z databáze si zjistím, že tam ani historicky nikdy nebyl. Pokud se tam náhodou vyskytuje, zjistím, že již existují nějaké předpisy, které zajišťují, že stavebník s chřástalem počítá a je o něj nějak postaráno. Těm lidem ale samozřejmě nejde o to, aby se ochránil chřástal, ale aby se stavba nerealizovala. Toto jsou dva velmi důležité důvody, které u svých zakázek rozlišuji. Pokud někdo chce ochránit přírodu a záleží mu na ní, zde jsem vždycky k dispozici. Není to záchrana před výstavbou, ale spíše prevence v ochraně přírody. Například když člověk narazí na cenné lokality, jako jsou staré zahrady, parky, vinice nebo mokřady, kde může žít spousta zvláště chráněných druhů, ráda mu pomůžu, protože existuje spousta nástrojů, jak tato cenná místa ochránit. O těchto nástrojích vám napíšu někdy příště. Tady je ale důležité, aby se tyto nástroje použily dříve, než se lokalita v územním plánu změní na zastavitelnou plochu nebo než se tam začne realizovat nějaký záměr. Tuto prevenci v ochraně přírody proti škodlivým vlivům, případně staveb ráda zajistím. Na takových projektech moc ráda spolupracuji.
Pak je tu ale ta druhá část, kdy klientovi nejde primárně o ochranu přírody, ale o to zabránit výstavbě v jeho sousedství. Sama dobře vím, jak je to nepříjemné, na druhou stranu je třeba respektovat zákonem stanovené podmínky, a pokud je lidé splní, mohou legálním způsobem postavit. V momentě, kdy na pozemek najedou bagry a začnou pracovat, přicházejí odpůrci staveb s požadavkem: „Prosím vás, hlavně tam najděte nějakou žábu nebo brouka!“
Tady je třeba si uvědomit, že tímto způsobem ochrana přírody nefunguje, ani by fungovat neměla. Z chráněných druhů se uměle dělají rukojmí a slouží k tomu, aby se stavba zastavila. V takovém případě vůbec nejde o ochranu přírody, ale o zkomplikování situace. Tento postup není správný ani z hlediska vnímání ochrany přírody veřejností, protože potom je ochrana přírody vnímána jako strašák, který zastaví stavbu. Naší povinností je vytvářet pro chráněné druhy biotopy a aktivně je chránit. A to je často mnohem prospěšnější než zastavovat stavby, které navíc notabene v rozporu s ochranou přírody ani nejsou.
Tím bych chtěla říct, že rozumím všem, kteří nesouhlasí s tím, že se v jejich okolí bude stavět nějaká stavba. Ale existují nástroje, jak k tomu předejít ještě předtím, než přijedou bagry. Jedním z nejúčinnějších nástrojů je vytvářet na svém pozemku hezké a hodnotné biotopy, které se stanou domovem chráněných druhů rostlin a živočichů. V takovém případě potom přes naši legislativu neprojde realizace jakékoli stavby, protože povolovací proces je velmi složitý a jsme do něj zapojeni i my-posudkáři. A když my vidíme, že tam vznikl hodnotný biotop, kladné stanovisko takovému záměru nenapíšeme.
Druhým mým tipem je aktivně se zajímat o změny v územním plánování ve vaší obci. To je totiž ten důvod, proč někdo v dané lokalitě může něco postavit. Samotné realizaci ale předcházelo několik měsíců až let schvalovacího procesu, který vy jako veřejnost máte možnost sledovat. Takže když se schvaluje nový územní plán ve vaší obci, je dobré tento proces sledovat, jestli se změnami souhlasíte. Jako veřejnost máte možnost do celého procesu zasáhnout a podat námitky. Územní plánování je silný nástroj k řešení a implementaci námitek.
Závěrem bych chtěla říct, že zakázky typu „najděte tam něco“ obvykle odmítám. Je to z toho důvodu, že ve většině případů se jedná o lokality, kde se nic chráněného nenajde, a proto nechci z klientů zbytečně tahat peníze za průzkum lokality a posudek, který nic nezjistí. Navíc s takovým posudkem klient stejně spokojený nebude, protože chce, abych v lokalitě něco našla. Zároveň si stojím za tím, že dělám posudky vždycky objektivní. Nikdy si žádné druhy nevymýšlím, ale ani před nimi nezavírám oči. Ze své zkušenosti dokážu rozeznat situaci, kdy o ochranu přírody skutečně jde a kdy jde jen o to udělat z přírody rukojmí, které by zablokovalo nechtěnou stavbu.
Jsem akční i na sociálních sítích:
U svých klientů jsem zaznamenala takový jeden nešťastný fenomén. Pokud někdo zarytě nesouhlasí s nějakou plánovanou výstavbou, obrací se na mě, abych mu pomohla najít v dané lokalitě jakékoli chráněné druhy rostlin nebo živočichů. Větu: „Najděte tam něco!“ tak slýchám velmi často.
Ukážu vám to nejprve na svém osobním příběhu. Již několik let vlastním malý domeček na Šumavě, kam jezdíme na dovolené nebo na víkendy. Tento náš domeček stojí na polosamotě na okraji obce uprostřed nádherné louky. Je z něj krásný výhled do krajiny a kousíček do lesa. Měli jsme zde i velké soukromí. Před rokem jsme zjistili, že na pozemku, který s naším domečkem přímo sousedí, se má stavět nová velká stavba, která by měla sloužit jako chalupa k pronájmu. Uvědomila jsem si, že tím přijdu o svoje soukromí i nádherný výhled do okolí. Že se tou stavbou ta naše zamilovaná lokalita hodně změní. V tu chvíli jsem si vzpomněla na všechny svoje klienty, kteří jsou nešťastní z toho, že se někde má něco začít stavět, a jak okamžitě začínají hledat nějaké způsoby, jak té stavbě zabránit.
Přemýšlela jsem, co udělat, ale nakonec zvítězil zdravý rozum. Nejprve jsem kontaktovala majitele a investory zamýšlené stavby, seznámila jsem se s nimi a podepsala jsem jim všechny papíry, které ode mě ke stavbě potřebovali. Získala jsem velmi příjemné sousedy, se kterými dobře vycházíme, a to i za cenu toho, že jsme ztratili část svého soukromí i výhledu. V žádném případě jsem nechtěla využívat svých znalostí a možností, abych jejich stavbu zastavila. Ačkoli i mě napadlo, že ve svém sousedství tuto stavbu nechci a že pro to udělám maximum, abych tuto stavbu zkomplikovala, jsem ráda, jak to dopadlo. Máme zde v ČR nějaké zákony, územní plán a další předpisy, které investoři dodrželi, a já jako sousedka to musím respektovat.
Bohužel řada lidí přístup jako já nemá. Ozývají se mi lidé, kteří mají podobně jako já chalupu na samotě u lesa, kam najednou přijely bagry a začínají stavět dům. Říkají, že jsou přesvědčeni o tom, že na tomto pozemku se nacházejí chráněné druhy, v poslední době je v tomto směru populární chřástal polní, což je velmi přísně chráněný druh ptáka. Tito lidé chtějí, abych šla pozemek prohlédnout, ideálně tam našla chřástala a tím tuto z jejich strany nechtěnou stavbu zastavila.
Když se jedu na lokalitu podívat, v 99 % případů tam žádného chřástala nenajdu a z databáze si zjistím, že tam ani historicky nikdy nebyl. Pokud se tam náhodou vyskytuje, zjistím, že již existují nějaké předpisy, které zajišťují, že stavebník s chřástalem počítá a je o něj nějak postaráno. Těm lidem ale samozřejmě nejde o to, aby se ochránil chřástal, ale aby se stavba nerealizovala. Toto jsou dva velmi důležité důvody, které u svých zakázek rozlišuji. Pokud někdo chce ochránit přírodu a záleží mu na ní, zde jsem vždycky k dispozici. Není to záchrana před výstavbou, ale spíše prevence v ochraně přírody. Například když člověk narazí na cenné lokality, jako jsou staré zahrady, parky, vinice nebo mokřady, kde může žít spousta zvláště chráněných druhů, ráda mu pomůžu, protože existuje spousta nástrojů, jak tato cenná místa ochránit. O těchto nástrojích vám napíšu někdy příště. Tady je ale důležité, aby se tyto nástroje použily dříve, než se lokalita v územním plánu změní na zastavitelnou plochu nebo než se tam začne realizovat nějaký záměr. Tuto prevenci v ochraně přírody proti škodlivým vlivům, případně staveb ráda zajistím. Na takových projektech moc ráda spolupracuji.
Pak je tu ale ta druhá část, kdy klientovi nejde primárně o ochranu přírody, ale o to zabránit výstavbě v jeho sousedství. Sama dobře vím, jak je to nepříjemné, na druhou stranu je třeba respektovat zákonem stanovené podmínky, a pokud je lidé splní, mohou legálním způsobem postavit. V momentě, kdy na pozemek najedou bagry a začnou pracovat, přicházejí odpůrci staveb s požadavkem: „Prosím vás, hlavně tam najděte nějakou žábu nebo brouka!“
Tady je třeba si uvědomit, že tímto způsobem ochrana přírody nefunguje, ani by fungovat neměla. Z chráněných druhů se uměle dělají rukojmí a slouží k tomu, aby se stavba zastavila. V takovém případě vůbec nejde o ochranu přírody, ale o zkomplikování situace. Tento postup není správný ani z hlediska vnímání ochrany přírody veřejností, protože potom je ochrana přírody vnímána jako strašák, který zastaví stavbu. Naší povinností je vytvářet pro chráněné druhy biotopy a aktivně je chránit. A to je často mnohem prospěšnější než zastavovat stavby, které navíc notabene v rozporu s ochranou přírody ani nejsou.
Tím bych chtěla říct, že rozumím všem, kteří nesouhlasí s tím, že se v jejich okolí bude stavět nějaká stavba. Ale existují nástroje, jak k tomu předejít ještě předtím, než přijedou bagry. Jedním z nejúčinnějších nástrojů je vytvářet na svém pozemku hezké a hodnotné biotopy, které se stanou domovem chráněných druhů rostlin a živočichů. V takovém případě potom přes naši legislativu neprojde realizace jakékoli stavby, protože povolovací proces je velmi složitý a jsme do něj zapojeni i my-posudkáři. A když my vidíme, že tam vznikl hodnotný biotop, kladné stanovisko takovému záměru nenapíšeme.
Druhým mým tipem je aktivně se zajímat o změny v územním plánování ve vaší obci. To je totiž ten důvod, proč někdo v dané lokalitě může něco postavit. Samotné realizaci ale předcházelo několik měsíců až let schvalovacího procesu, který vy jako veřejnost máte možnost sledovat. Takže když se schvaluje nový územní plán ve vaší obci, je dobré tento proces sledovat, jestli se změnami souhlasíte. Jako veřejnost máte možnost do celého procesu zasáhnout a podat námitky. Územní plánování je silný nástroj k řešení a implementaci námitek.
Závěrem bych chtěla říct, že zakázky typu „najděte tam něco“ obvykle odmítám. Je to z toho důvodu, že ve většině případů se jedná o lokality, kde se nic chráněného nenajde, a proto nechci z klientů zbytečně tahat peníze za průzkum lokality a posudek, který nic nezjistí. Navíc s takovým posudkem klient stejně spokojený nebude, protože chce, abych v lokalitě něco našla. Zároveň si stojím za tím, že dělám posudky vždycky objektivní. Nikdy si žádné druhy nevymýšlím, ale ani před nimi nezavírám oči. Ze své zkušenosti dokážu rozeznat situaci, kdy o ochranu přírody skutečně jde a kdy jde jen o to udělat z přírody rukojmí, které by zablokovalo nechtěnou stavbu.
Jsem akční i na sociálních sítích: