Každé opatření v krajině má svoji cílovou skupinu

Při své práci se snažím maximálně vyladit potřeby záměrů lidské činnosti s potřebami přírody. Proto se snažím do každého záměru potřeby přírody zakomponovat. Například když chce někdo postavit domeček na území, kde se vyskytly nějaké chráněné rostliny, tak upravím projekt toho domečku tak, aby nebyly chráněné rostliny nijak ohroženy.

Tento postup lze vztáhnout i na situaci, kdy někdo chce realizovat nějaké opatření, kterým chce přírodě pomoct. Takový návrh může připravit projektant nebo krajinný ekolog, tedy já. Například pokud nějaké území trápí sucho, mohu navrhnout taková opatření, aby se tam vrátila voda, tedy například tůňky, mokřady nebo rybníky. Takováto opatření mohou chtít realizovat například obce nebo projektanti, v zásadě je úplně jedno, kdo s takovým nápadem přijde.

Ale pozor, postup bývá často takový, že například starosta se někde dozví, že aktuálně lze z dotací postavit rybník. A tak se projekt postaví do té roviny, že rybník je skvělé opatření pro přírodu, protože zadržuje vodu, zároveň skvěle poslouží rybám, obojživelníkům nebo ptákům, takže je to bráno jako pozitivní projekt. Ale „chtít dělat něco pro přírodu“ je příliš obecné a nic neříkající tvrzení. Na začátku je vždy třeba zjistit, pro jakou přírodu takové opatření chceme udělat. Je to stejné jako v marketingu nebo v obchodu, vždy je potřeba předem definovat cílovou skupinu, tedy komu bude toto zamýšlené opatření doopravdy sloužit a komu bude prospěšné. A jaké jsou doopravdy potřeby krajiny, do které chceme takový záměr umístit? To jsou otázky, na které je třeba si odpovědět ještě před tím, než se pustíme do projektování nějakého záměru.

Když kreslím a navrhuji nějaká opatření, vždy se o potřeby dané lokality dopředu zajímám. Nechcete přece někam jen tak do krajiny umístit rybník, abyste zjistili, že jste stavbou rybníka poškodili úžasný mokřad, který tam v tom území fungoval a kde se nacházela spousta chráněných druhů. V takovém případě navrhované opatření určitě nesplňuje požadavky „pro přírodu“.

Krajinná analýza napoví

Proto je vždy nutné nejprve zjistit, jak dané území funguje, co se tam nachází, co voda, jakým způsobem jsou řešena protipovodňová opatření a opatření proti suchu, jaké záměry poskytuje územní plán – jestli tímto územím nemá procházet silnice nebo jestli se zde neplánuje realizovat nějaká velká stavba. Tato práce se podobá práci terapeuta, kdy se ptáme krajiny, jaké má potřeby. A to je přesně moje práce, já jsem takový terapeut pro krajinu a zkoumám její potřeby. Zároveň vím, co jednotlivé druhy, které v krajině existují, potřebují. Jakmile mám zmapované potřeby krajiny, tomuto se říká krajinná analýza, mám hotový základ pro to, aby se mohlo v krajině realizovat nějaké opatření, které má doopravdy smysl.

Pokud se krajinná analýza neudělá, nikdo nedokáže jen tak odhadnout, zda bude navrhované opatření vhodné. Hodně často dochází ale k tomu, že si například starostové obcí objednávají krajinné prvky podle toho, co vidí ve vedlejší vsi. A vůbec se neřeší, že každá krajina je jiná a že co je vhodné pro lokalitu A, nemusí být vhodné pro lokalitu B. Ke každému území je totiž potřeba přistupovat celostně, hledat mu řešení šité na míru a přihlížet ke všem aspektům.

Proto pokud chceme realizovat nějaký záměr tzv. pro přírodu, je nutné si definovat, co je to za přírodu, jaké jsou tam rostliny, jací jsou tam živočichové, co je to za krajinu a co potřebuje. A záměr realizovat pro konkrétní cílové skupiny živočichů a rostlin. Vynaložit finance na realizaci opatření na slepo se totiž bez znalosti potřeb krajiny může ve výsledku nevyplatit a minout účinkem. Navíc budou potřeba další finance pro opravu původního záměru, čímž se vše ještě prodraží.

Mohu vám pomoci s realizací vašeho projektu?

Ozvěte se mi a domluvíme si schůzku.

Ing. Kateřina Zímová

+420 605 505 529
kontakt@katerinazimova.cz

Jsem akční i na sociálních sítích:

2018