Biologické hodnocení nahradilo hodnocení podle § 67

Dneska bych se chtěla podívat na zoubek hodnocení podle § 67, které se také jmenuje hodnocení vlivu zásahů na chráněné zájmy přírody a krajiny. Tohle hodnocení je celkem novinka, vešlo v platnost od 1. srpna 2018 a nahradilo dřívější tzv. biologické hodnocení.

Dříve to fungovalo tak, že v případě nějakého záměru mohl orgán ochrany přírody přikázat investorovi, aby zpracoval biologické hodnocení, tedy hodnocení vlivu záměru na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Po novelizaci z roku 2018 se toto hodnocení rozšířilo o další části zákona, to znamená, že je do tohoto hodnocení zahrnutá i obecná ochrana přírody a také územní ochrana přírody. Nově tedy nejde jen o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, ale jsou tam zároveň zahrnuty i obecné chráněné zájmy a územní chráněné zájmy.

Kdokoli tedy zamýšlí udělat nějaký významný zásah do těchto chráněných zájmů, je povinen nechat si zpracovat hodnocení podle § 67. V praxi to vypadá tak, že investor nečeká, až jej ke zpracování takového hodnocení vyzve orgán ochrany přírody, ale sám, iniciativně, si takové hodnocení musí nechat zpracovat. To je jeden z rozdílů proti předchozí legislativě, proti biologickému hodnocení.

Celkem jsou tedy rozdíly dva – nové hodnocení je obsáhlejší a investor musí být iniciativní a nečeká na výzvu ze strany orgánu ochrany přírody.

Autorizované osoby jsou pod větším dohledem

Toto nové hodnocení mohou zpracovávat pouze autorizované osoby, těch je v České republice asi 70. Dobíhají sice ještě staré, původní autorizace na biologické hodnocení, nově jsou však tyto autorizované osoby každých pět let přezkušovány, což dříve nebývalo, a autorizace se obnovovala automaticky. Celý tento proces řídí a velice přísně kontroluje ministerstvo životního prostředí.

Jak hodnocení podle § 67 probíhá?

Já, jakožto autorizovaná osoba, zpracovávám toto hodnocení v momentě, kdy se na mě obrátí investor a chce po mě zpracovat právě zmíněné hodnocení podle § 67. Funguje to tak, že investor mi ukáže svůj záměr, kterým chce udělat zásah na nějakém chráněném zájmu, a já se na lokalitu podívám a zjistím, co se tam vyskytuje za chráněné zájmy přírody a krajiny. Můžou to být zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, vzácná skupina dřevin, kde hnízdí ptáci, nebo tam může být jeden z významných krajinných, nebo se může jednat o významný zásah do krajinného rázu. Já se tedy podívám, jaké zájmy jsou na tom území záměrem dotčeny, a mojí hlavní prací je nikoli sepsat požadovanou zprávu, což je otázka krátké chvíle, ale zkusit se s investorem a projektantem domluvit na úpravě záměru tak, aby byl jeho vliv na krajinu co nejnižší. To znamená, že já se snažím podle požadavků přírody v daném území – někdy měsíce, někdy i roky – změnit záměr investora tak, aby byl jeho dopad na přírodu a krajinu co nejmenší. Jakmile se podaří záměr změnit, napíšu hodnocení až toho upraveného záměru.

Hodnocení podle § 67 je jen doporučení

Tohle hodnocení ale vůbec nerozhoduje o tom, jestli se záměr bude realizovat nebo ne. Je to naprosto nezávislé odborné vyhodnocení toho, jaké zásahy budou v daném území realizovány a jaké zájmy ochrany přírody a krajiny budou konkrétním záměrem ovlivněny a jakým způsobem. Vypíšu tedy všechny zájmy ochrany přírody a krajiny a u každého z nich uvedu, jakým způsobem budou dotčeny. Tahle informace je závěrem celého hodnocení.

Eliminace, minimalizace a kompenzace vlivů

Z praktického hlediska je nejpodstatnější částí hodnocení informace o tom, zda je možné nežádoucí vlivy nějak eliminovat. Pokud to nejde, tak píšu návrhy na minimalizaci takových vlivů. V tom případě navrhuji potřebná opatření, např. vytvoření náhradních biotopů nebo vytvoření nových biotopů přímo jako součásti záměru nebo přeměnění projektu tak, aby byl pro přírodu a krajinu co nejméně škodlivý. Třetí skupinou jsou tzv. kompenzační opatření, která se používají hlavně u krajinného rázu. Například když máte nějaký vysílač, tak jej nemůžete kvůli vlivu na krajinný ráz snížit, ale je třeba zavést kompenzační opatření, například vytvoření nových krajinotvorných prvků v okolí záměru. Na tato kompenzační opatření často obce nebo samospráva nemají dostatek finančních prostředků, a proto se k jejich realizaci využívají finanční prostředky investora. Souhrn opatření, která mají minimalizovat, eliminovat nebo kompenzovat zásahy, které záměr v krajině představuje, je nejdůležitějším závěrem celého hodnocení podle § 67.

Hodnocení financuje investor a zároveň je podkladem pro stavební úřad a pro orgán ochrany přírody, většinou odbor životního prostředí města nebo kraje. Tohle hodnocení je však nezávislý podklad. Úřad si jej přečte, ale nemusí se jím řídit. Je to pouze odborné doporučení, rozhodnutí je plně v kompetenci úřadu.