Protože jsem krajinná ekoložka, často se dostávám k projektování krajinných návrhů. Lidé mě pak oslovují krajinná architektko, protože si myslí, že návrhy výsadby stromů, krajinné návrhy nebo návrhy vodních prvků v krajině mají na starosti krajinní architekti, což je pravda jen z poloviny. Proto bych v tomto příspěvku chtěla vysvětlit rozdíl mezi krajinným ekologem a krajinným architektem.

Rozdíl zkusím vysvětlit na jednoduchém příkladu. Když bychom v krajině chtěli navrhnout tůně a výsadbu stromů, tak já jako krajinný ekolog bych měla na začátku takového projektu stát. Nejprve vyrazím do terénu a zjistím, co všechno dané území potřebuje. Jestli opravdu potřebuje a vyžaduje nový vodní prvek a výsadbu stromů. Proto provedu biologický průzkum, kdy zjistím, jací v té lokalitě žijí živočichové a jaké jsou tam rostliny, podívám se na vodní režim krajiny, jestli je tam eroze, podívám se po okolí, co tam roste za dřeviny a jak prospívají, jak stávající zeleň funguje. Výstupem průzkumu krajinného ekologa je studie. Ta je pouze jednou částí procesu projektování krajiny. Je to nejhrubší měřítko a základní rozcestník pro to, aby se dalo říct, co je v krajině potřeba udělat. Jinými slovy, aby se realizovaly projekty podle potřeb dané lokality.

Pak nastupuje fáze pro krajinného architekta, který dokáže dát návrhu krajinného ekologa lepší strukturu a detailně jeho studii rozpracovat. Krajinný architekt velmi dobře ví, jak mají jednotlivé prvky vypadat, konkrétně je navrhne, ví, jak mají fungovat a kde přesně budou. Navrhne i podrobnější složení výsadeb a připraví projekt jako takový buď pro územní řízení a pokud je třeba, ž přímo projekt k provedení stavby.

Krajinní architekti se většinou zaměřují na daný pozemek, neřeší tolik souvislosti a spíše se zabývají vizuální stránkou návrhu. Hlavním úkolem krajinného ekologa je řešit širší souvislosti návrhu i z hlediska rostlin a živočichů a zároveň řešit i funkci jednotlivých prvků, například co se týká vody (sucha). Krajinný ekolog má svoji část práce ještě na konci procesu, kdy architekt vytvoří návrh a krajinný ekolog posoudí, jestli návrh odpovídá potřebám dané lokality a jestli zapadá do konkrétní krajiny z hlediska vody, rostlin, živočichů, krajinného rázu a především z hlediska zvláště chráněných druhů.

To jsou dva příklady, kdy může fungovat spolupráce krajinného architekta a krajinného ekologa. Buď krajinný ekolog stojí na začátku celého plánovaného projektu a jeho výstupem je studie, kterou krajinný architekt rozpracuje. Anebo to může být naopak, že krajinný architekt má vypracovaný projekt a krajinný ekolog k němu napíše posudek, v němž zhodnotí, jak je projekt zapracovaný do krajiny, jestli splňuje a naplňuje potřeby krajiny. A pokud by to nevycházelo optimálně, tak se spolu spojí a domluví se na úpravách projektu, aby projekt naplňoval potřeby krajiny.

Ve zkratce tedy krajinný ekolog, konkrétně já, provádí analýzy, průzkumy a posudky krajiny, nezpracovává projekty, neřeší estetickou stránku projektu, nezajímá ho, jako například zahradní architekty, kdy co kvete, jak stromy vypadají vedle sebe, tedy estetiku obecně, nevyhledává a nedoporučuje doplňkový mobiliář (například lavičky).