Jaro je obdobím biologických průzkumů

Aktuálním tématem, kterému se teď, na začátku jara, hodně věnuji, jsou biologické průzkumy, které právě v dubnu začínají. V podmínkách České republiky by biologické průzkumy měly obsahovat celé vegetační období, tedy minimálně od března do října, což je optimální stav. Existují různé verze biologických průzkumů, o kterých bych se v tomto příspěvku chtěla více rozepsat.

Klasický průzkum postihuje celé vegetační období a provádí se v případě, že se v dané lokalitě plánuje nějaký záměr, nějaká stavba. Biologický průzkum se provádí i v případě, kdy se pro nějakou lokalitu hledá optimální způsob jejího využití. To znamená, když máte nějaké chráněné území nebo nějakou přírodně hodnotnou oblast, což může být rybník, tůňka nebo les, tak biologický průzkum, který trvá celé vegetační období, zjistí, jaké jsou tam vzácné nebo chráněné druhy rostlin nebo živočichů a jak se toto území chová během celého vegetačního období. Zjišťuje se, jak se v této lokalitě zadržuje voda, kudy voda odtéká, jestli jsou tam nějaké plochy, které vysychají nebo které naopak nikdy nevysychají, jestli je tam nějaké hnízdo ptáků, kolik jich je, jak moc je to území zajímavé z hlediska migrace živočichů apod.

Na základě tohoto průzkumu se pak určí, jakým způsobem by bylo vhodné dané území využívat, aby se podpořily důležité chráněné zájmy, které se zde najdou – rostliny, živočichové, migrace, voda. Navrhnou se tzv. managementová opatření, jak by se s danou lokalitou mělo zacházet, aby fungovala správně z hlediska chráněných částí přírody.

Pak existuje tzv. celoroční průzkum, který se provádí u zásadnějších investičních záměrů, kdy potřebujeme zjistit komplexnější informace, a to i o zimním období. Například při stavbě dálnice je zimní období důležité kvůli migraci živočichů, kteří se v zimním období chovají jinak než ve vegetačním období a migrují za potravou. Celoroční průzkum se používá i u velkých vodních toků nebo ploch, protože na našem území zimuje veliké množství ptáků, kteří přes léto žijí na severu a na zimu přilétají k nám jakoby do teplých krajin. Proto je třeba sledovat je v zimě, aby bylo chráněno jejich zimoviště. Průzkum v zimě je potřeba udělat také u výškových staveb, například u větrných elektráren nebo sloupů vysokého napětí. A to kvůli migračním tahům ptáků, kteří přes naše území přelétají. Přes naše území totiž vede poměrně velké množství tahů ptactva, a tak je třeba vypozorovat je a zjistit, kteří ptáci tudy táhnou, aby výšková stavba nebyla s tahem ptactva v kolizi.

Dále existují menší průzkumy, které se zaměřují na jedno období. Vegetační období se rozděluje na tři aspekty, jarní, letní a podzimní. Jarní aspekt je obecně považován za nejdůležitější, a tak by se lokalita měla v tomto období určitě navštívit. Na jaře totiž vidíte nejvíc věcí – jak se území chová z hlediska vody, je tam zvýšená aktivita ptactva, protože hledají lokality ke hnízdění, mají největší míru teritoriálního chování, takže jsou dobře viditelní. Pokud má být průzkum krátký, je pro něj z mnoha důvodů jaro ideálním obdobím.

Někdy se stane, že se průzkum nestihne na jaře zadat, tak se udělá jen letní aspekt. Pokud dělám průzkum v létě, lze z něj poznat i to, jak se území chová i na jaře. Lze to odvodit. Například lze vidět hnízda a podle nich určit druh ptactva, jaké tam rostly jarní rostliny apod.

Pokud se průzkum zadá v pozdním létě nebo na podzim, existuje ještě šance stihnout podstatnou část vegetačního období, i když léto a podzim jsou poněkud zavádějící. Těžko se z nich jarní období odvozuje, protože některá hnízda z jara už mohou být zničená, některé druhy ptáků totiž od nás odlétají již na konci srpna. Takže pokud jdete na průzkum na konci září, může vám něco uniknout, například se těžko odhaduje situace kolem vody. Tento podzimní průzkum lze udělat, jen pokud máte dostatek informací z předchozích období anebo jej provádíte jako doplňující.

V případě, že informace o jarním a letním aspektu nemáte, tak průzkum zpracujete na podzim a do podmínek uvedete, že je nutné provést doplňující průzkum i na jaře. U záměru už mohou probíhat administrativní úkony a inženýring, ale na jaře se musí ještě počkat na aktualizaci průzkumu.

Poslední typ průzkumu, tzv. screening, stojí stranou a lze jej provést v jakémkoliv období, ale nejméně vhodná je zima. Screening se provádí na místech, kde investor uvažuje o využívání nějakého území. Investor často neví, jak bude těžké jeho záměr prosadit tzv. přes úřady a přes různá povolení, a není si jistý, zdali se ho nebudou týkat nějaká omezení z hlediska ochrany přírody a krajiny. V tento okamžik si nechá zpracovat tento screening, což znamená, že krajinná ekoložka stráví více dnů v kuse v lokalitě a zkoumá vazby lokality v okolí a jaký je její potenciál pro to, aby tam žily nějaké zvláště chráněné druhy, zdali tam vedou migrační trasy a jestli jsou tam nějaké jiné chráněné zájmy, které by mohly záměr nebo schvalovací proces záměru zkomplikovat.

Screening je velmi užitečný, věnovala jsem mu proto i samostatný článek na svém blogu, protože dává investorovi informaci o území z hlediska ochrany přírody ještě před koupí pozemku a před investicí nejen financí, ale i času a energie. Díky screeningu investor ví, do jak velkého rizika se pouští. Tento screening lze provést kdykoli během roku a poskytne cenné a spolehlivé informace o tom, co lze od dané lokality očekávat.

Mohu vám pomoci s realizací vašeho projektu?

Ozvěte se mi a domluvíme si schůzku.

Ing. Kateřina Zímová

+420 605 505 529
kontakt@katerinazimova.cz

Jsem akční i na sociálních sítích:

2018

Close Menu